Podnikání podle Rakouské školy ekonomie

Podnikání je pro rakouskou školu zásadním konceptem ekonomické analýzy. Pokud pochopíme co je to podnikání můžeme pak pochopit jeho vedlejší efekt,  kterým je koordinující schopnost v oblasti tržních a sociálních vztahů mezi lidmi.

Obecně můžeme říct, že každý kdo jedná tak, aby změnil přítomnost a dosáhl svých cílů v budoucnosti, vykonává podnikatelskou činnost. Podnikání v užším smyslu spočívá v  objevování příležitostí jak naplnit své cíle nebo k dosažení výnosů či zisků.  Jaké jsou potřebné znalosti k vykonávání podnikatelské činnosti?    Rakušané pracují se šesti základními znaky podnikatelské znalosti:

1 - Jedná se o znalost subjektivní a praktickou, nikoli vědeckou.

2 - Jde o znalost exkluzivní.

3 - Je rozptýlena v myslích všech lidí.

4 - Jedná se především o implicitní a tedy nesdělitelnou znalost.

5 - Jde o znalost vytvořenou jako by z ničeho,  prostřednictvím výkonu podnikatelské činnosti.

6 - Jde o znalost, která může být přenášena většinou neuvědoměle skrze velmi komplexní sociální procesy.

Praktická znalost je exkluzivní a rozptýlená. To znamená, že každý jedinec má k dispozici pouze několik útržků veškerých informací generovaných a přenášených ve společnosti. Paradoxem je, že je to on, komu jsou tyto útržky k dispozici a pouze on je může vědomě interpretovat. Proto každý, kdo vykonává podnikatelskou činnost, vykonává ji ryze osobním a neopakovatelným způsobem.  Tato znalost není dána ani dostupná každému skrze nějaká média pro ukládání informací, právě proto, že je rozptýlena v myslích lidí, kteří vykonávají podnikatelskou činnost.

Jakýkoliv podnikatelský čin má tři významné důsledky. Za prvé, vytváří novou informaci. Za druhé, tato informace je přenášena prostřednictví trhu. A za třetí, podnikatelský čin učí ekonomické subjekty přizpůsobit své chování potřebám ostatních. 

Svou povahou je podnikání vždy soutěživé. To znamená, že různí jedinci vzájemně vědomě či nevědomě soupeří - konkurují si, aby byli první, kdo si všimne ziskové příležitosti a využije ji.  Každý podnikatelský čin odkrývá, koordinuje a eliminuje nesoulad ve společnosti a konkurenční povaha podnikání znemožňuje jakémukoliv jedinci všimnout si tohoto nesouladu a eliminovat jej znovu poté, co již byl objeven a napraven.  Tento proces nikdy nekončí, právě proto, že koordinující čin obnáší vytvoření a přenos nové informace,  která dává vzniknout neomezenému množství nových neadekvátních přizpůsobení, což vytvoří nové příležitosti pro zisk, se kterými pak pracují ostatní účastníci trhu.  Je to nekonečný proces, který sjednocuje společnost a umožňuje její harmonický pokrok, právě proto, že koordinuje nesoulad, který tento proces nevyhnutelně způsobuje.  Podnikatelský proces tak dává vzniknout jakémusi kontinuálnímu sociálnímu "velkému třesku", který umožňuje neomezený růst znalostí.  Bylo spočítáno, že mez šíření znalostí na zemi je 10 na 64 bitů (Barrow a Tipler 1986) a bylo by tak možné znásobit více než  100 miliard-násobně fyzické meze růstu lidské společnosti, které byly doposud uvažovány.  Toto poznání tak vyvrací mnoho představ fyziků, o fyzických mezích ekonomického růstu, protože nedoceňují Hayekův postřeh, že to, co ekonomický systém produkuje, nejsou hmotné věci, nýbrž nehmotná znalost. (Tipler 1988)

Je třeba ještě říci, že  ekonomové Rakouské školy definují společnost, jako dynamickou strukturu jenž je: spontánní, a tak nikým vědomě nenavržena, vysoce komplexní, neboť zahrnuje miliony a miliony lidí s nekonečnou škálou neustále se měnících cílů, zálib, hodnocení a praktických znalostí, které ústí do vzájemných interakcí, které jsou v podstatě směnami.  Všechny tyto interakce jsou motivovány a poháněny silou podnikání, která neustále vytváří, objevuje a přenáší informace či znalosti tím, jak přizpůsobuje a koordinuje protichůdné plány různých lidí prostřednictvím konkurence a umožňuje jim žít a koexistovat ve stále bohatším a komplexnějším prostředí.

Na závěr je potřeba napsat, že z teoretického hlediska rakouské školy není důležité, kdo konkrétně vykonává podnikatelskou činnost (ačkoli v praxi je přesně toto nejdůležitější otázkou),  nýbrž, že podmínky jsou takové, že neexistují institucionální či právní restrikce na svobodný výkon podnikatelské činnosti a každý tak může využívat svých podnikatelských schopností, aby co nejlépe využil exkluzivní praktické informace, které objevil za určitých okolností a svým jednáním vytvořil nové informace, které mohou být cenným zdrojem pro objevení nových podnikatelských příležitostí jinými subjekty.  Není tudíž náhodou, že politicky jsou rakouští teoretici libertariánskými filozofy, kteří jsou hluboce oddáni obraně neřízeného tržního hospodářství.

Zdroj:  Rakouská škola - Tržní řád a podnikatelská tvořivost, autor Jesús Huerta de Soto,  vydalo nakladatelství Dokořán - ISBN 978-80-7363-445-2