František Kšír

Šíření toxikománie - growshopy.

26. 02. 2014 10:00:32
Výňatek z usnesení předsedkyně senátu:JUDr. Věry Kůrkové. V Brně dne 31. října 2012 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- "Důležité je v daných souvislostech objasnit výhradu obviněných spočívající v tom, že dvě činnosti, které jsou podle jejich mínění samy o sobě legální, totiž distribuce tiskovin a prodej semen konopí, může při jejich spojení tvořit skutkovou podstatu trestného činu šíření toxikomanie podle § 287 tr. zákoníku." ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Na základě této kauzy, resp. výkladu judikátu NS probíhal zátah na growshopy po celé České republice.

Jinými slovy podle paní JUDr. Kantůrkové když spojíte dvě legální věci, může vám z toho vyjít věc nelegální.

Připoměňme si co je to svoboda. Svoboda je mít možnost použít své znalosti pro své vlastní potřeby s výjimkou agrese. Pod pojmem agrese rozumíme fyzický útok proti člověku, nebo jeho majetku a také vyhrožováním tímto útokem. Většinově vnímáme, že každá agrese je špatná, kromě sebeobrany.

Jsme tedy, nebo nejsme, ve světle této definice svobodní, anebo jsme, jak říká můj oblíbený ekonom prof. Šíma, pouhým lidským dobytkem chovaným na daňové farmě, která se nazývá Česká republika.

Pokud si dva lidé dobrovolně smění svůj majetek, například skrze peníze, oběma se zvýší užitek a nikdo třetí na tom netratí a ani není touto směnou poškozen. Abychom mohli vznášet jakákoliv doporučení, musíme je podepřít nějakým etickým (hodnotovým) systémem – ideologií. Je-li touto ideologií neexistence násilí ve společnosti, je třeba každé lidské jednání hodnotit v tom smyslu, zda obsahuje prvek agrese, nebo neobsahuje.

Dobrovolná směna prvek agrese neobsahuje, právě proto, že jde o dobrovolnou činnost, při které nikdo na nikoho fyzicky neútočí. Naproti tomu bránění lidem v tomto dobrovolném jednání lze jedině skrze násilí, nebo vyhrožováním tímto násilím a tedy jde o agresi což je nemorální, špatné a zločinné.

Konači dobra a potírači drog často zmiňují, kolik lidí už drogy zabily. Schválně, kdyby někdo udělal statistiku, kolik lidí zabil boj proti drogám a také všechny lidi, kteří si kvůli vysokým cenám drog kupovali levné náhražky, kterými se otrávili.

Každá prohibice je špatná, protože zakazuje prodej a konzumaci látek, o nichž se naši farmáři domnívají, že by mohly poškodit jejich chovné lidské stádo. Vůbec si neuvědomují, že prohibice omezuje výzkum a hledání alternativ, které mohou být méně škodlivé a nenávykové.

Z přirozeného práva vyplývá, že každý je vlastníkem svého těla a jedině on může určovat co je pro něj dobré, nebo špatné. Z denfinice svobody pak rovněž vyplývá, že každý člověk má vůči sobě právo na špatná rozhodnutí.

Pod záminkou boje proti drogám, může pak paní soudkyně konstruovat nelogické spojky, které by mohly platit v chemii nebo fyzice, ale rozhodně ne ve společenském jednání.

A zde je poslední výrok našich nejvyšších veterinářů.

Ústavní soud zamítl stížnost někdejších provozovatelů growshopu na Semilsku. Potvrdil tak důležitý verdikt, který předznamenal loňský zátah v dalších obchodech s potřebami pro pěstování konopí.

Autor: František Kšír | karma: 19.41 | přečteno: 543 ×
Poslední články autora