Ondráček nastoupil do Pohotovostního pluku, dobrovolně s vědomím k čemu byl ten pluk v roce 1970 ustanoven. Nikdo jej k tomu nenutil. Ostatní zájmci o službu v SNB nastoupil do policejní školy Brno. O proti vojákům je to ten rozdíl, že voják byl nucen nastoupit základní službu i když nechtěl, neboť mu hrozil kriminál a byl donucen plnit rozkazy. Ondráček měl možnost této službě se vyhnout. Voják tu možnost nemá. Pokud by měl Ondráček koule, tak by za svoji účast v tomto pluku se omluvil. To neudělal a jak řekl, nemá se za co stydět.

Ten článek není o Ondráčkovi, nýbrž o té relativitě legislativních zákonů proti kterým stojí morálka.

Pane Kšíre, to, jestli dnes někdo vykonává slepě rozkazy a jestli jsou správné, přenechte koňovi, ten má větší hlavu. Nejde přece o to, aby byl Ondráček potrestán za to, co dělal v listopadu 1989. Jde o to, že nemá vykonávat ve Sněmovně funkci, na kterou byl protlačen. Nevede se přece debata o tom, jestli Ondráčkovo konání v listopadu 1989 bylo či ne v rozporu s tehdejšími zákony, ale že ten člověk nemá morální kredit šéfovat komisi která kontroluje GIBS.

No a o tom právě píšu, o té morálce.

Kdo byl na vojně ví jak to funguje...

Velice dobře si vzpomínám na instrukci - vykonejte rozkaz a pak si můžete stěžovat, že nebyl správný. To nejspíš platí všude.

V Německu za podporu nacismu byly odsouzeny tisíce lidí, bylo vykonáno 486 rozsudků smrti. O práci přišlo 150 000 úředníků a 73 000 činovníků v soukromém sektoru za členství v NDSAP. Přes patnáct milionů lidí prošlo dotazníkovými prověrkami.mVeřejnost se povinně seznamovala se zločiny nacismu (například tak, že vydání potravinových lístků bylo podmíněno zhlédnutím dokumentárního filmu). To byla spravedlnost vítězů. U nás -nic se nedělo. Nikdo nebyl potrestán.

Zapomněl jste zmínit ty, kteří nebyli potrestáni vůbec a jejich působení v řadách SS, NSDAP, SA či SD bylo odměněno vysokými funkcemi u NATO a jiných organizacích. To jenom pro pořádek. Bohužel situace vždy dopadne tak, že většinou, opakuji většinou stihnou ti nejvyšší, kteří na daném režimu většinou parazitovali, buď utéci nebo převléknout kabáty a začlenit se do nového systému na obdivuhodných pozicích. Čí je pak vina, že nebyli potrestáni? A nechce se mi věřit, že by nepadl ani jeden jediný trest, byť třeba podmíněný...

Je správně, když budou zavírat lidi proto, že pěstovali zrovna zakázanou květinu, není to správné a také nikdo nikho nezavře, pokud zakázanou květinu pěstuje pro svoji potřebu. Nikdo netrestá děti za to, jak jsou vychovávané. Nikdo po lidech nežádá,a by přispívali na zábavu jiným. Zločin je závažný trestný čin a nemůže být bez oběti.

O trestání dětí se v článku nemluví. Mluví se o trestání rodičů, kteří své děti chtějí vychovávat sami. Tím trestáním myslím házení klacků pod nohy školami a úřady.

Máte pravdu, nikdo po lidech nežádá, aby přispívali na zábavu jiným. Stát (= stát, kraje, obce) se nás totiž neptá a z našich daní přispívá jiným na zábavu (= dotace sportu, kultury apod.).

Nevidím souvislosti mezi Vaší poslední větou a článkem, můžete to prosím vysvětlit?