Kapitalismus.

Občas se můžeme dočíst od některých blogerů, že kapitalismus = zločin.   Vždy jsem uvažoval nad tím, zda je to  jejich hloupostí, nebo promyšlené propagandy, obhajující nesmysl kolektivismu.  Podle mne jde o kombinaci obojího.

Pokud si rozebereme co je to kapitalismus a podíváme se na něj z pohledu jednajícího jedince, musíme, na základě statistických dat uznat, že to byl právě ekonomický způsob kapitalismu, který vytáhl miliony lidí z bídy a umožnil poprvé v dějinách lidstva překonat Malthusianský paradox  viz. Wikipedie:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Malthusi%C3%A1nstv%C3%AD   

Už před více jak 200 lety si všiml francouzský ekonom a myslitel Fréderic Basitat, že lidské zájmy jsou v harmonii, pokud mají dostatek svobody se projevit.  Takovým spontánním projevem závisejícím na svobodě byl vznik kapitalismu.  Bastiat vysvětlil jak akumulace kapitálu vyústí ve zbohatnutí pracujících díky zvyšování mezní produktivity práce a následně zvýšení jejich odměňování. Kapitálová akumulace, napsal  by také vyústila v levnější a kvalitnější spotřební zboží, což také zvyšuje reálné mzdy. Ukázal také, jak úroky z kapitálu klesají, když se jeho množství zvyšuje, přesněji příjmy z kapitálu klesají, když je ho v daném odvětví více a více, což je v přímém rozporu z tvrzením levicových ideologů.  Bastiat také vysvětluje, proč na svobodném trhu nikdo nemůže akumulovat kapitál, pokud ho nepoužívá způsobem, který prospívá jiným, tj. spotřebitelům. V realitě, psal Bastiat, je kapitál vždy použit k uspokojení potřeb lidí, kteří ho nevlastní.

Kam vedou levicové experimenty snažící se nahradit kapitalismu jsme si mnozí z nás vyzkoušeli, stejně jako poznatek, že byly a jsou doprovázeny nesmírným utrpením lidí a miliony mrtvých.   Je proto podivuhodné, když se levicový ideolog zaštiťuje láskou k chudým a přitom se je snaží zotročit.

Na závěr ocituji ekonoma Josefa Tětka :  

"U každé společenské aktivity platí, že může být provedena dvěma protikladnými způsoby: dobrovolně, nebo násilně. Lidé můžou spolupracovat, nebo se zotročovat, obchodovat, nebo olupovat, milovat se, nebo znásilňovat. Každá společenská aktivita začíná u jedince, který buďto koná podle vlastní vůle, nebo je mu cizí vůle vnucena za hrozby určitého postihu.

Na úrovni jedince je vcelku bezvýznamné, jestli je mu cizí vůle vnucována v rámci budování rudých zítřků či zda byl přehlasován v rámci politické hry, se kterou nikdy nevyslovil svůj souhlas (a který po něm ani nikdo nepožadoval). Princip politického vnucování cizí vůle je ve svém důsledku stejně násilný a nedůstojný jako pouliční přepadení."