Těžký život majitele černé varny.

Krátká povídka o jedné nelegální činnosti jednoho lumpa, který si myslí, že koná dobře a který může toto své nelegální počínání dělat jenom proto, že jeho okolí je laxní vůči dodržování zákonů !

       „A opovaž se dávat na dluh,“ instruoval jsem svého dealera, když jsem mu nakládal ještě teplé zboží. 

        „Vždyť víte šéfe, že to bylo jenom v tom jednom případě a hned druhý den jsem to zatáhl ze svého.“

 „ Já vím, ale lepší je tě to připomenout.   Člověk u těhle lidí neví, jak to s nimi bude. Dnes hýří životem, ale zítra  už tady nemusí být.“

 „ No z našeho zboží, čerstvě navařeného, by to určitě nebylo,“  přemýšlel můj rozvozce nahlas.  „Vy máte šéfe vždy dobře a správně navařeno.   To netvrdím já, to říká každý zákazník,“  snažil se mi zalichotit.

  „Důležité také je," pokračoval jsem v instruktáži, "aby tě nikdo neviděl  a nedej bože, chytil při činu.  To by byl náš konec, na to nezapomínej.“

  „Nebojte se šéfe, budu jako duch.  Zjevím se u dveří, předám zboží, zinkasuji peníze a vypařím se jak pára nad hrncem.“

   Musel jsem se pousmát, když jsem si představil, jak se vypařuje jeho sádelnaté, 130 kilové tělo.

 „Pro jistotu si, než zastavíš, každou ulici projeď a pořádně se podívej, jestli tam neoxidují chlupatí.“

 „ Jasně, jasně,“  zabručel rozvozce a zmizel v autě.  

Otevřel jsem mu garážová vrata, pomocí dálkového ovládání a nechal ho vyjet na ulici.  Moje obavy byly na místě, protože minulý týden zlikvidovala policie  konkurenční varnu, několik bloků od mého bydliště.  Konkurenční je asi příliš silné slovo, protože jsme si de-facto nekonkurovali.  Každý z nás měl svůj okruh odběratelů, které jsme zásobili tím nejlepším co jsme uměli.   Manželka mě říkala, že o té likvidaci byl i šot ve večerních televizních zprávách. 

 „Bylo to otřesné,“  říkala a hlas je jí třásl.  „Vyvedli ho s pouty na rukou a ukazovali záběry z jeho varny.  Na to, že tam vařil tolik zboží, tam měl docela čisto, „ konstatovala suše.  „Hanbou bych se propadla, kdyby takhle měli točit tebe.“

 „Byl to hlupák a dojel na porušování zásad práce v utajení,“ prohlásil jsem znalecky, abych jí uklidnil.  „A navíc, máme dealera, co se umí vypařit, jak pára nad hrncem,“  zdůraznil jsem s úsměvem a díval se na nechápavý výraz manželky.

„Půjdeš už nahoru ?“ Zeptala se.

„Ještě ne,“ odpověděl jsem.  „Musím si  připravit seznam nákupu na zítra, protože zítra vařím 15 dávek, z toho dvě speciální.“

„Dobře, ale nebuď tu dlouho,“  řekla a vyběhla nahoru po schodech.

Sedl jsem si ke stolu a začal si psát seznam surovin na zítřejší várku.  

–  Plato vajec, 3kg hladké mouky,  jedno sádlo,  2 kg cibule ……..    Když jsem dopsal, byl to seznam na stránku.  Není snadné udělat nákup na 15 obědů pro důchodce, z toho 4 speciální diety.   Uvažoval jsem kam to zajedu nakoupit, abych nebyl nápadný.   Jo není to žádná slast provozovat černou varnu !