Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Úmluvy bez mečů fungují, meče bez úmluv nejsou k ničemu.

30. 05. 2014 17:00:26
Pokud se vlády lidem nepletou do života, dovedou lidé velmi úspěšně řešit problém kolektivního rozhodování ve vztahu k životnímu prostředí. Ochotně se dohodnou a omezí se v zájmu celku. Základním předpokladem k řešení problémů se společnými statky je uplatnění vlastnických práv, pokud možno individuálních, v případě nutnosti komunálních.

Všichni co známe Hobbese si připomeňme, že tento pán byl přesvědčen, že lidi lze ke kooperaci přinutit pouze pod hrozbou násilí a to z vůle mocného a suverénního vládce.

Přijetí tohoto názoru se stalo katastrofou a tragédií obecních statků i tam, kde dříve žádné problémy nebyly. Příkladem budiž africká fauna. Vlády po celém světadíle během koloniální éry i po získání nezávislosti v 50. a 60. letech zestátňovaly velkou zvěř s tvrzením, že jen tak zabrání pytlákům ve vybíjení tohoto cenného přírodního zdroje. V důsledu toho se vládou vlastnění sloni a buvoli stali nepřáteli rolníků, kteří v nich již neviděli zdroj masa, peněz a dalších produktů, ale škůdce svých polí a konkurenty svého dobytka. Vymírání afrických slonů, nosorožců a dalších zvířat je tragédií obecních statků, kterou zavinilo zestátnění. Důkazem toho je dramatický zvrat situace v zemích, kde se právo hospodařit s divokou zvěří vrátilo do rukou místních obyvatel. Existuje například program Campfire (Táborový oheň), kdy si sportovní lovci od vesnických družstev vydražují licence k odstřelu určitého počtu zvířat. Což vede místní obyvatelstvo k šetrnému a citlivému zacházení s tímto obnovitelným přírodním zdrojem, tak, aby si ho nezničili. Pokud tu samou činnost organizuje vláda, dochází k drastickému vybíjení zvěře bez ohledu na jeho početní stavy.

Abychom mohli zevšeobecnit tento názor a prohlásit o něm, že je platný na každém místě naší planety a v každém čase, bylo zapotřebí provést odpovídající studie. Tohoto úkolu se zhostila nositelka Nobelovy ceny za ekonomii Elinor Ostromová ( *1933, +2012) S vybranými studenty simulovala využití ekologického zdroje, který byl otvřen každému (například rybolovný revír, nebo pastvinu). Takový zdroj slušně vynáší, dokáží-li se všichni uskrovnit, ale nejlepší zisk z něj dostanete, jestliže se uskrovní všichni kromě vás a vy se zachováte jako chamtivý vyžírka. Otázkou bylo jak se studenti zachovají. Studenti investovali darované žetony, které si pak v závislosti na tom jak dopadli ve hře, mohli směnit za reálné peníze. V nejprostší verzi hry, při anonymním a neregulovaném investování, byl společný zdroj doslova vyjeden. Studenti dosáhli na konci hry jen 21% maximálního možného zisku. Ve druhém případě vědci studenty v polovině hry vybídli, aby si pohovořili o svých investičních stretegiích. Studenti se pak vrátili k počítačům a dál anonymně investovali. Výsledný zisk vyskočil na 55% dosažitelného maxima. Možnost opakované komunikace zvýšila výnosy až na 73% maxima. Obyčejné klábosení mezi investory, kteří neměli možnost potrestat narušitele pravidel, dokázalo odvrátit ekonomickou katastrofu. Když Ostromová se svými kolegy studentům naopak umožnila, aby vyžírky trestali pokutami, ale zakázala jim domluvit se, nebyly investiční zisky nijak oslnivé: pouhých 37%. Byl-li ten, kdo udělil pokutu, současně zdaněn, dosáhly pouhých 9%. Jakmile ale studenti dostali šanci smluvit se jak na strategii, tak i na společném trestání vyžírků, začal systém fungovat bez chyby. Üčastníci pokusu si vydělali 93% maximální možné hotovosti. Nikdy nebylo dosženo 100% možného zisku, protože v průměru 4% pokusných osob porušovalo přijaté dohody.

Na základě svých pokusů dospěla Ostormová k závěru, že pouhá komunikace může zásadně zvýšit naši ochotu k obětem ve prospěch udržitelného využívání přírodních zdrojů. Ba co víc, komunikace se ukázala jako důležitější než trest. Tím se vracím k úvodnímu nadpisu.

Úmluvy bez mečů fungují, meče bez úmluv nejsou k ničemu.

Autor: František Kšír | pátek 30.5.2014 17:00 | karma článku: 10.18 | přečteno: 422x

Další články blogera

František Kšír

Socialismus - intelektuální omyl.

Socialismus je intelektuálním omylem, protože vládnoucí orgán, který má za úkol prostřednictvím nátlaku koordinovat společnost, není schopen získat informace nutné k tomu, aby jeho příkazy skutečně vedly ke koordinaci společnosti.

5.2.2017 v 17:15 | Karma článku: 22.69 | Přečteno: 654 | Diskuse

František Kšír

Murray Rothbard

Dnes je tomu 20 let, kdy zemřel významný představitel Rakouské školy ekonomie a otec etiky svobody Murray N. Rothbard.

7.1.2017 v 13:11 | Karma článku: 15.82 | Přečteno: 283 | Diskuse

František Kšír

Kapitalismus.

Občas se můžeme dočíst od některých blogerů, že kapitalismus = zločin. Vždy jsem uvažoval nad tím, zda je to jejich hloupostí, nebo promyšlené propagandy, obhajující nesmysl kolektivismu. Podle mne jde o kombinaci obojího.

31.12.2016 v 12:00 | Karma článku: 22.69 | Přečteno: 651 | Diskuse

František Kšír

Těžký život majitele černé varny.

Krátká povídka o jedné nelegální činnosti jednoho lumpa, který si myslí, že koná dobře a který může toto své nelegální počínání dělat jenom proto, že jeho okolí je laxní vůči dodržování zákonů !

25.11.2016 v 18:05 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 475 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Hana Stastna

Preservatikea

INA se bojí umírání všeho druhu. Strachuje se o přírodu. Děsí jí přivést děti do dekadentního a znečištěného světa. Proto se nechemicky vždy chrání proti početí. Má obavu i z protržení prezervativu.

18.8.2017 v 7:53 | Karma článku: 11.40 | Přečteno: 539 | Diskuse

David Evan

Jak si Lubomír Zaorálek povídal o budoucnosti a soběstačnosti českého zemědělství

Nový volební lídr za ČSSD Lubomír Zaorálek využil žní, aby si popovídal o budoucnosti českého zemědělství a naší soběstačnosti. Možná se dostal i na to, že část české úrody končí v zahraničí, konkrétně třeba v Německu...

7.8.2017 v 20:19 | Karma článku: 33.89 | Přečteno: 2282 | Diskuse

Jan Ferenc

Prší a přitom máme sucho. Proč?

Česká vláda má v rukou materiál pro boj se suchem. Uvažuje třeba o návratu řek do původních koryt nebo podpoře biozemědělství. „A pak bude víc pršet?“ zeptal by se ten, kdo o suchu ví jen málo. O množství srážek ale až tak nejde.

7.8.2017 v 12:02 | Karma článku: 42.63 | Přečteno: 6363 | Diskuse

Jan Tichý

Panelstory a rorýsi

Rorýs, pták, co furt lítá a velmi rychle a mouchy polyká za letu. Prý je to pták vzácný. V našem paneláku vzácný není a máme tu rorýsů poměrně početné hejno.

6.8.2017 v 18:53 | Karma článku: 16.12 | Přečteno: 383 | Diskuse

Karel Krejza

Když modrá přebarví zelenou. Být ekologický není volba, ale povinnost

Také si občas kladete otázku, proč se starat o životní prostředí? Nemusíte být Zeleným, abyste se choval zeleně, chce to jen zdravý rozum a uvědomit si, že když se ztratíte na přechodu pro chodce,

1.8.2017 v 8:25 | Karma článku: 9.93 | Přečteno: 292 | Diskuse
Počet článků 15 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 584
OSVČ + včelař.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.